pondělí 10. října 2016

Zasnění nad nevšedním podzimním večerem v kruhu žen


Dostala jsem nečekané dary.

Prvním byl krásný podzimní večer ve společnosti čtyř zajímavých žen a jedné malé princezny v nově postavené jurtě, na místě s duší. Sdílely jsme své porodní i životní příběhy. Připadala jsem si jako v dávných dobách, kdy se ženy scházely na přástkách a draly peří.

Ano, všechny zúčastněné používáme Facebook. A sdílecí tlačítko. Ale na tohle to prostě nemá.

V pološeru, při svitu luceren a praskajícím ohni, oproštěny od každodenních starostí. Hluboká ženská témata i traumata, která ukrýváme za rutinní myšlenky - nakoupit, uvařit, uklidit, pracovat,... nerušeně vyplouvala pomocí slov s jasně hmatatelnými emocemi ven.

Vyprávěly jsme,  ptaly se, říkaly své zkušenosti, názory, přesvědčení, motivace, prostě jak to máme nebo vidíme.

Když už téměř celé město spalo, ukončily jsme setkání a vrátily se domů. Na cestu jsme dostaly neobyčejný dárek. Života strom


Života strom - K.N.Kašparová

Strom života se říká placentě. A pod tuhle jablůňku byla placenta zakopána. Neplodila. Další rok na ní však vyrostla dvě krásná jablíčka. Jak symbolické!

Úplně mě z toho příběhu mrazí. Ale hezky mrazí. Je totiž skutečný.

Nemůžu se na Života strom vynadívat. Rozhodla jsem se, že se tento strom stane součástí mého života. Je vlastně jeho součástí už dávno. Ještě dříve než zapustil kořeny. A pokračuje dál.

Obklopená podzimem, klidem, nedozírnou vděčností za život. Usínám s vědomím naplnění smyslu předešlého dne. Moje dary. Děkuji za ně.


Žádné komentáře:

Okomentovat